Zpěv bramborníčka černohlavého je sice jen vrzání bez výraznější melodie, ale za to do něj vydává veškerou svou živost a nadšení. Najdeme ho v polostepním prostředí s nízkými keři, na rumištích, pastvištích, ale i na podhorských zamokřených loukách. Sídlí hlavně na Moravě, v Čechách v Českém Středohoří a libuje si na výsypkách hnědouhelných dolů v Podkrušnohoří. Někdy nalezneme hnízdící páry na Šumavě, Českomoravské vrchovině a v Českém lese.

Vzhled
Sameček má uhlově černou hlavu, na stranách krku bílé skvrny a celou hruď rezavě červenou. V letu vynikají bílé skvrny na křídlech. Je dlouhý asi 12 cm.
Potrava
Sedává na keři, bodláku, nebo na jiné bylině a vyhlíží hmyz. Často za ním vyletuje do výše, aby si poté opět sedl na keřík a čekal.  Loví bezobratlé a sbírá semena plevelů.
Hnízdění
Že nastal ten pravý čas, si všimnete lehce. Sameček vzrušeně poletuje v blízkosti hnízda, které úzkostlivě stráží a ozývá se výstražným tikáním. Ale najít jeho hnízdo není zase tak snadné. Bývá ukryto nenápadně pod trsem trávy. Je spletené kulovitě a vystlané chlupy a pírky.  Samička snáší 5 – 6 nazelenalých vajec s jemnými rezavými skvrnami. Zahřívá je sama, ale na péči o mláďata se dělí se samečkem.
 
Je to tažný pták. Odlétá v říjnu a můžeme ho spatřit zase až v březnu. Komu se to podaří, je okouzlený tímto malým půvabným poslem jara. Mezi květnem a červencem bývají vyváděná mláďata, ale bohužel často jim v tom zabrání žací stroje.
Je zvláště chráněný a patří mezi ohrožené druhy.
 
Bramborníček hnědý
Bohužel stejně jako bramborníček černohlavý ubývá a stal se ohroženým druhem.
Ke svému životu potřebuje vlhké, podmáčené louky a pastviny, aby mohl hnízdit. Díky vysoušení luk a jejich přeměně na pole, z nížin skoro vymizel. Je početnější na loukách v pahorkatinách a horách. V současnosti se ukazuje, že osídlil i výše položené oblasti jako je Českomoravská vysočina.
 Křoviny a remízky využívá na vysedávání a zpěv. Jeho hezký zpěv připomíná červenku. Svou melodii prokládá vrzáním.
Vzhled
Stejně jako bramborníček černohlavý je menší než vrabec.
Malý, bělavě šedý pták se štíhlou hlavou. Přes boky hlavy se mu táhne bílý a tmavý pruh.
Hnízdění
V hustém travním porostu samička staví hnízdo, do kterého klade 5 – 6 tmavě modrozelených vajec. Asi po dvou týdnech se mláďata líhnou a dalších 14 dní jsou rodiči krmena. Samička vejce zahřívá sama, o péči se rodiče dělí. Mezi květnem až červnem mohou dvakrát odchovat až šest mladých.
Potrava
Malí bezobratlí živočichové, plody rostlin a semena plevelů.  Bramborníčci sedí na vyvýšeném místě a chytají létající hmyz v letu nebo je sbírají ze země. Po dvou týdnech vyvedení mláďat mimo hnízdo je ještě rodiče krmí, pak se ale rodina rozpadá.
 
Jsou to tažní ptáci. Odlétají koncem srpna a v září, vrací se v dubnu a začátkem května. Táhnou do subsaharské Afriky. První nebezpečnou cestu do dalekých končin nepřežijí dvě třetiny mladých a pouze třetina se jich vrátí.
Podle zákona je bramborníček hnědý zvláště chráněný.